bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
/
Luke 23
Luke 23
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
← Chapter 22
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 24 →
1
I povstalo jich veškeré množství a dovedli ho k Pilátovi.
2
Počali pak žalovali naň řkouce: „Tohoto jsme nalezli, an převrací národ náš a brání dávati daně císaři a praví, že jest Kristem králem.“
3
I otázal se ho Pilát: „Ty jsi král židovský?“ A on odpověděl mu: „Ty (to) pravíš.“
4
I řekl Pilát k velekněžím a zástupům: „Nenalézám žádné viny na tomto člověku.“
5
Ale oni usilovali řkouce: „Bouří lid uče po všem Judsku, počav od Galilee až sem.“
6
Tu Pilát uslyšev o Galilei, otázal se, je-li ten člověk Galilejský.
7
A zvěděv, že jest z moci Herodovy, poslal ho k Herodovi, který byl také v Jerusalemě v ty dny.
8
Herodes pak uzřev Ježíše zaradoval se velmi, neboť byl odedávna žádostiv uviděti jej, poněvadž o něm mnoho slyšel a se nadál, že ho uzří nějaký zázrak činiti.
9
I vyptával se ho mnoha slovy, ale on neodpovídal mu ničeho.
10
Stáli však tam velekněží a zákoníci ustavičně naň žalujíce.
11
I pohrdnul jím Herodes se svým komonstvem a posmíval se mu obléknuv jej v roucho bílé, a odeslal ho nazpět k Pilátovi.
12
A v ten den Herodes a Pilát spřátelili se, neboť dříve byli spolu v nepřátelství.
13
Pilát pak svolav velekněze i náčelníky a lid,
14
řekl k nim: „Přivedli jste mi tohoto člověka, jakoby odvracel lid, a hle, já vyšetřovav před vámi, nenalezl jsem na tomto člověku žádné viny v těch věcech, které na něho žalujete.
15
Ale ani Herodes, neboť jsem vás poslal k němu, a hle - nic smrti hodného neučinil.
16
Potrestám ho tedy a propustím.“
17
Musíval pak propouštěti jim o slavnosti jednoho (vězně).
18
I vykřikli všichni najednou, řkouce: „Pryč s tímto a propusť nám Barabáše.“
19
Ten byl pro nějaké vzbouření povstalé v městě a pro vraždu vsazen do vězení.
20
Pilát však promluvil k nim opět, chtěje propustiti Ježíše.
21
Ale oni volali: „Ukřižuj, ukřižuj ho.“
22
On však řekl jim po třetí: „I co zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti na něm nenalézám. Potrestám ho tedy a propustím.
23
Ale oni naléhali naň křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován, a křik jejich se rozmáhal.
24
I usoudil Pilát, aby se vyplnila žádost jejich,
25
a propustil toho, jenž byl pro vraždu a vzbouření vsazen do vězení, za něhož prosili, Ježíše pak vydal vůli jejich.
26
A když jej odváděli, uchopili jakéhosi Šimona kyrenského, jenž přicházel ze dvora, a vložili naň kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
27
Šel pak za ním veliký zástup lidu i žen, a ty plakaly a kvílely nad ním.
28
Ježíš však obrátiv se k nim řekl: „Dcery jerusalemské, neplačte nade mnou, nýbrž samy nad sebou a nad dítkami svými.
29
Neboť hle, přijdou dnové, v nichžto řeknou:,Blahoslaveny neplodné a životy, které nerodily, a prsy, které nekrmily.
30
Tehda počnou říkati horám:,Padněte na nás‘ a pahrbkům:,Přikryjte nás‘;
31
neboť činí-li toto na dřevě zeleném, co bude se díti na suchém?“
32
Byli pak s ním vedeni také jiní dva, zločinci, aby byli usmrceni.
33
A když přišli na místo, které slove lebčí, ukřižovali ho tam; též zločince, jednoho na pravici a druhého na levici.
34
Ježíš pak řekl: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ A rozdělujíce si roucha jeho metali (o ně) los
35
I stál tu lid dívaje se; ale také náčelníci posmívali se mu (s nimi), řkouce: „Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li on Kristem, vyvolencem Božím.“
36
Posmívali se mu však i vojáci, přistupujíce a podávajíce mu octa
37
a říkajíce: „Jsi-li ty král židovský, pomoz sobě.“
38
Bylť také nápis nad ním napsaný literami řeckými a latinskými a hebrejskými: „Tento jest král židovský.“
39
Jeden pak z těch zločinců, kteří s ním viseli, rouhal se mu řka: „Jsi-li ty Kristus, pomoz sobě i nám.“
40
Ale druhý promluviv, káral ho řka: „Ani ty se Boha nebojíš, ježto v témže odsouzení jsi?
41
A my zajisté spravedlivě (trpíme), neboť dostáváme to, co náleží na skutky naše, ale tento neučinil nic zlého.“
42
I řekl k Ježíšovi: „Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.“
43
A Ježíš řekl jemu: „Vpravdě, pravím tobě: Dnes budeš se mnou v ráji.“
44
Bylo pak okolo šesti hodin, a tu stala se tma po celé zemi, až do devíti hodin;
45
a zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se ve dvě půle.
46
A Ježíš zvolav hlasem velikým řekl: „Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého.“ A to pověděv vypustil duši.
47
Setník pak uzřev, co se stalo, velebil Boha, řka: „jistě člověk tento byl spravedlivý.“
48
A veškeren zástup těch, kteří byli spolu přítomni tomu divadlu a viděli, co se dělo, bil se v prsa a navracel se.
49
Stáli pak tam zdaleka všichni známí jeho, i ženy, které ho byly následovaly z Galilee, a patřili na to.“
50
A hle, jeden muž, jménem Josef, který byl radou, muž to dobrý a spravedlivý —
51
ten nesouhlasil s nálezem a jednáním jejich - z judského města Arimatie, který (také) očekával království Božího,
52
ten přišel k Pilátovi a požádal za tělo Ježíšovo;
53
a sňav je (s kříže) zavinul je v plátno a položil ho do hrobu vytesaného (ve skále), v němž ještě nikdo neležel.
54
A byl pátek, a sobota nastávala.
55
Za ním však šly ženy, které byly s ním přišly z Galilee, a podívaly se na hrob i na to, jak tělo jeho bylo položeno.
56
A vrátivše se, připravily vonné věci a masti. V sobotu ovšem odpočinuly podle přikázání.
← Chapter 22
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 24 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24